Naše voda Křišt'álově čistá pramenitá voda prýštící z kentuckých vápencových skal se pro výrobu bourbonu znamenitě hodí. Neobsahuje totiž žádné minerály, které by ovlivňovaly výslednou chut'. Právě díky vápencové vodě bez jediné stopy železa se kentucký bourbon proslavil po celém světě.
		Nejlepší zrno Zjednodušeně řečeno se bourbon vyrábí z kukuřice (nejméně 51% obsahu), ječného sladu a žita nebo pšenice. Každý výrobce klade velký důraz na volbu vhodného zrna a zajímá se o jeho jakost, stupeň zralosti i obsah vlhkosti. Zrno nebo slad se hrubě semele a šrot se v pravidelných intervalech mísí s pramenitou vápencovou vodou neobsahující železo. Směs se dále vaří, čímž vzniká rmut neboli zápara. Během tohoto procesu se z ní uvolňuje škrob a ten se dalším vařením mění v maltózu - sladový cukr. Pak se přidají kvasinky, které přeměňují cukr v alkohol. Začíná kvašení.
		Kvašení Ve velkých kádích se směsí vody a šrotu - takzvaným kyselým rmutem - se kvasinky množí. Právě různým kulturám kvasinek vděčí různé destiláty za své charakteristické vlastnosti. Každý výrobce proto úzkostlivě střeží své tajemství. Má se za to, že kvasinky ovlivňují charakter bourbonu, jeho chut' a vůni, a mají rovněž vliv na proces zrání. řada kultur se v rodinných firmách dědila z generace na generaci a některé z těchto starých kmenů se používají dodnes. Kvašení probíhá ve velkých kádích o objemu až 2000 hektolitrů. Kdysi bývaly vyrobeny z cypřišového dřeva. Některé palírny je používají dodnes, ale mnohem obvyklejší jsou nádoby z nerez oceli. Po třech až čtyřech dnech kvašení obsahuje směs 8 až 9 procent alkoholu. Rmut se pak přemístí do jiné nádoby a prochází destilací, při níž se od rmutu oddělí čirá tekutina.
		Destilace Destilací nazýváme proces, při kterém se od rmutu oddělí alkohol. Při destilaci se rmut zahřívá a zachycují se odpařené složky obsahující alkohol a aromatické látky. Destilace probíhá v destilačních kotlích. Některé jsou až 15 metrů vysoké a mají průměr 120 centimetrů. Destilační výpary se ochlazují v chladiči a znovu se zkapalňují. Vzniklá tekutina obsahuje 45 až 65 procent alkoholu a v odborné terminologii se jí říká "lihovarské" pivo neboli surový destilát. Většina palíren používá k další destilaci - rektifikaci - zdvojený kotel podobný velikému hrnci. Ze surového destilátu vzniká vysokostupňový destilát, čirá tekutina, která dále zraje. Vysokostupňový destilát obsahuje 50 až 57,5 procent alkoholu, v závislosti na tom, jaký konečný produkt z něj má vzniknout. Obecně ovšem platí, že čím více je v destilátu čistého alkoholu, tím méně je v něm aromatických látek. Výrobci tennesseeské whiskey zařazují do výrobního procesu ještě jeden krok: filtrují vysokostupňový destilát přes několik vrstev dřevěného uhlí z javorového dřeva. Teprve pak nechávají destilát zrát.
		Vypálené dubové sudy Vysokostupňový destilát se plní do nových sudů ze dřeva bílého dubu (dubu zimního). V těch pak několik let zraje. Sudy jsou zevnitř vypálené, a právě tomu vděčí bourbon za svou jantarovou barvu a lahodnou, ale výraznou chut'. Bourbon musí zrát alespoň dva roky. Pokud zrál méně než čtyři roky, musí to být výslovně uvedeno na etiketě láhve. Doba zrání většiny značek se pohybuje mezi čtyřmi a osmi lety. Během zrání v sudech je bourbon vystaven změnám teplot v závislosti na ročním období. Destilát střídavě zvětšuje a zmenšuje svůj objem a prostupuje tam a zpět skrze zkaramelizovanou zuhelnatělou vrstvu dřeva. Přitom se "zakulacuje" a získává svou typickou vůni i barvu. Skladiště se většinou stavějí na kopci nebo bývají roztroušena v otevřené krajině. Uvnitř najdeme několik pater "regálů" se sudy, mezi nimiž volně proudí vzduch. Díky změnám teploty zraje bourbon v nejvyšším patře rychleji než v nižších patrech. Proto se někdy sudy během procesu zrání stěhují, aby destilát zrál rovnoměrně. Změny teploty mají za následek i to, že se z destilátu odpařuje voda. Proto se po opětovném otevření zdá, že bourbonu ze sudu ubylo. Za jediný rok zrání ztratí obsah sudu 3% objemu. Během zrání se tak obsah alkoholu v destilátu zvýší o 10 až 20%. Protože každý sud bourbonu zrál v poněkud jiných podmínkách, liší se i konečný obsah alkoholu v jednotlivých sudech. Většina výrobců proto před stáčením mísí obsah více sudů, aby byl konečný produkt vyvážený a měl svou charakteristickou chut' a vůni.
		Mistr destilér Nejdůležitějším prvkem v celém procesu výroby je ovšem lidský faktor. Každá značka bourbonu se vyrábí podle původní receptury, kterou bedlivě střeží mistr destilér, pravý umělec ve svém oboru. Tento špičkový odborník vstupuje do hry již na samém začátku, vybírá vhodné suroviny a dohlíží na průběh kvašení. říká se, že skutečný mistr pozná, jak dlouho už rmut kvasí, z velikosti bublin vycházejících na povrch. Mistr destilér hraje důležitou roli i při ostatních fázích procesu: vybírá sudy, hlídá teplotu a především musí rozhodnout, kdy je bourbon patřičně vyzrálý a může se stáčet.